Nízký Jeseník.cz, hlavní stránka Přidat k oblíbeným
     
Ač sopky Nízkého Jeseníku rozhodně nepatří mezi ty nejznámější vulkány České republiky, Červená hora je snad tou nejvíce zapomenutou sopkou. A snad právě Červená hora může nabídnout nejvíce turistických atraktivit ze všech zdejších vulkánů.

Červená hora 749 mn.m. je relativně plochý útvar, který i přes svou nevýraznost zůstává zároveň nejvyšším bodem Domašovské vrchoviny a také nejvyšším místem okresu Opava. Samotný kopec není vulkanického původu, ale je tvořen mladoprvohoními kulmskými břidlicemi.

Dominantu hory tvoří zdaleka viditelný telekomunikační převaděč a na samém vrcholu pak meteorologická stanice, jinak téměř skrytá v lesním porostu. Stanice zde zahájila svou činnost v roce 1952 v souvislosti s blízkým vojenským výcvikovým prostorem, kde sloužila potřebám dělostřelectva. Dřívějším počinem na tomto vrcholu byla ocelová letecká naváděcí věž sloužící během druhé světové války německé Luftwaffe. Ocelová konstrukce zde stála až do poloviny devadesátých let, kdy byla v souvislosti s vibracemi a rušením zdejších přístrojů odstraněna. Ostatně, tyto a další zajímavosti, včetně fotografie a popisu měřícího zařízení je možno shlédnout na informační tabuli ČHMÚ, umístěné přímo před meteorologickou stanicí.

Západně od vrcholu se nachází Zlatá lípa, místo kde po vítězném boji nad pruskými vojsky odpočíval generál Gideon Ernst von Laudon. Rakouský generál v roce 1758 v bitvě u nedalekých Guntramovic přepadl a zničil pruskou zásobovací kolonu, čímž znemožnil Prusům obléhání Olomouce, kteří byli následně nuceni od města odtáhnout. Tak jako kdysi on, i dnes je možno spočinout ve stínu dávné lípy na zbudovaném odpočívadle. Zdejší informační tabule návštěvníka informuje nejen o této bitvě, ale přikládá i několik zdejších pověstí. V roce 1998 byla Zlatá lípa zařazena mezi památné stromy ČR.

Sopečná činnost, která zde, tak jako u ostatních vulkánů probíhala zhruba před 2.miliony let je dobře patrná ve dvou stěnových lomech na úbočí Červené hory. Lomy se nacházejí cca 1,5 km západně od vrcholu Červené hory. První dílo se nachází cca 500 metrů jižně od Zlaté lípy. Jedná se o nevelký stěnový lom s výškou stěny kolem tří metrů. Dnes je již z velké části zarostlý travinami a z turistického hlediska zde není příliš mnoho zajímavého. Druhý však dosahuje několikrát větších rozměrů. Výška lomové stěny dosahuje až 18 metrů a celý areál dosahuje šířky asi dvou set metrů. Činnost zde probíhala na dvou terasách, které vzájemně spojuje čedičová jehla, tvořící se svým okolím jakousi pseudokalderu. Na tomto, asi osm metrů vysokém útvaru lze pozorovat zajímavý kulovitý rozpad čediče. Podobně jako na Uhlířském vrchu i zde probíhala těžba sopečného tufu, který byl využíván ve stavebním průmyslu k výrobě tvárnic.

Posledním ze zajímavých míst v okolí Červené hory je Cesta česko-německého porozumění. Památník na místě hromadného hrobu vojáků Prusko-rakouské bitvy z roku 1758 je doplněn o cestu, tvořenou upomínkovou dlažbou ze slezské žuly, kterou zde věnovaly jak města, různé organizace, tak i jednotlivci. Mimo národních účastníků cesty lze najít i kamenné kachle z Německa, Rakouska, Polska, Francie, ale i ze zámoří. Jak uvádí zdejší informační tabule, smyslem této CESTY je, aby každý jednotlivec, skupina lidí, či organizace, mohli svým symbolickým základním kamenem, položeným na skutečnou cestu prezentovat svůj zájem na budování dobrých vztahů mezi národy, které zde žily a žijí. Tato cesta začíná u kříže, coby symbolu smíření a míří do budoucnosti.