Stejně, jako ostatní Bruntálské sopky, je Velký Roudný stratovulkán se střídavou výbušnou i výlevnou činností.
Při efuzivních (výlevných) cyklech vytékala z kráteru sopky čedičová láva, která byla soustředěná do čtyř lávových proudů: Roudenského mlýna, Heroldova mlýna, Chřibského a Černého lesa.
Menší lávové proudy Roudenského a Heroldova mlýna dosahují délky 700 a
1300 m, při mocnosti
15-30 metrů.
Proud Černého lesa dosahuje délky
3 km a šířky
1,5 km. Je nejen nejstarším lávovým proudem,
ale patrně prvotním místem vzniku místní vulkanické činnosti a následně i sopky.
Nejvýraznější je proud Chřibského lesa. Je orientován východním směrem a s délkou
5,5 kilometrů dosahuje až k obci Moravská Harta.
Dosahuje maximální šířky
900 m a mocnosti přes
50 metrů.
Samotný proud je složen ze dvou časově odlišných výlevů. Lávový proud Chřibského lesa v minulosti přehradil přirozené koryto řeky Moravice.
V místě dnešní nádrže, tak paradoxně vzniklo přehradní jezero již před třemi miliony let.